Rozmarýn lékařský je typická středomořská bylina, je také součástí známého provensálského koření. Z rostliny se používají jehličkovité listy, a to čerstvé i sušené. Rozmarýn můžeme pěstovat nejen v zahradě na bylinném záhonu, ale i v květináči na balkoně nebo i v okenním truhlíku. Rostlina příjemně aromaticky voní, dobře vypadá a vyžaduje jen minimální péči.
Rozmarýn lékařský nebo také Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) je stálezelená vytrvalá rostlina keřovitého vzrůstu, která má využití jako koření při přípravě jídel i jako léčivá bylina při domácí léčbě. Může dorůst až dvoumetrové výšky, šedavé stonky se větví, ve spodní části dřevnatí. Listy jsou husté, úzké, jehlicovité, přisedlé, shora tmavozelené a zespodu popelavé. Rostlina výrazně voní kafrem a borovicí, zvláště při rozemnutí listů a má výraznou chuť. Kvete na přelomu jara a léta drobnými kvítky. Nejčastěji se pěstuje modře kvetoucí kultivar, ale seženeme i bílé nebo růžové odrůdy. Převislý rozmarýn, označovaný „prostratus“ má osobité kouzlo a vynikne v závěsných koších.
Stanoviště
Rozmarýn vyžaduje teplé, slunné a dobře odvodněné stanoviště, daří se mu i v přenosných nádobách. V zimě ho venku chráníme před vlhkem a mrazem.
Pěstování
Rozmarýn zasadíme nejlépe do lehčí písčité, zásadité půdy. Vyhneme se těžkým substrátům a chráníme ho před přemokřením, na které by reagoval úhynem. Snáší teploty maximálně do -5 °C, naše zimy většinou nepřežije a není-li chráněn, vymrzá. Rostliny v přenosných nádobách proto přezimujeme v chladné místnosti, nebo výhony seřízneme a rostlinu postavíme na parapet na plné světlo. Čerstvé listy můžeme sklízet po celý rok, nejvoňavější jsou těsně před rozkvětem.
Množení
Rozmarýn můžeme množit bylinnými vrcholovými řízky nebo semeny. Ty vyséváme v únoru a semenáčky pěstujeme při pokojové teplotě. Předpěstování sadby může trvat až tři měsíce.
Rozmarýn a domácí léčba
Rozmarýn obsahuje silice, flavonoidy, diterpenové hořčiny, kyselinu ursulovou, oleanovou, kávovou, chlorgenovou a rozmarýnovou, třísloviny a další látky. Čaj (odvar) z rozmarýnu zlepšuje paměť, ulevuje při bolestech hlavy vznikajících z intenzivního studia nebo vyčerpávající duševní práce. Zvyšuje nízký tlak, lidé s vysokým tlakem by měli rozmarýn požívat omezeně. Nedoporučuje se ani pro těhotné a kojící ženy, ani pro malé děti. Pomáhá také při chronických potížích v důsledku nedostatečné produkce žaludečních šťáv a žluči.
Využití v kuchyni
Rozmarýn jako koření používáme na pečená a grilovaná masa, zvláště pak na jehněčí, telecí, zvěřinu, hovězí, drůbež a také ryby. Na půl litru marinády používáme asi půl kávové lžičky rozmarýnu. Dochutí oleje, octy, bylinná másla, krémové sýry, pokrmy z brambor, lilku, rajčat a další zeleninu i zeleninové polévky.
Využití v kosmetice
Z rozmarýnu se průmyslově získává silice, která se využívá při výrobě šamponů, mýdel a toaletní vody. Sušená se vkládá do šatníků jako ochrana proti molům. V koupelně rozmarýn využijeme jako nálev do koupací lázně, kdy nám prokrví pokožku, odplaví bolest svalů a úžasně nás osvěží. Na vlasy působí chladný odvar jako kondicionér, vhodný je i jako kloktadlo nebo ústní voda.