Zimolez kamčatský čili kamčatská borůvka

drobné ovoce podobné borůvkám
Kamčatská borůvka, foto archiv

Kamčatská borůvka, jejíž sazenice se v současnosti objevily i v našich zemích, není žádná borůvka. Podlouhlé fialovomodré plody sice chutí i tvarem mohou toto oblíbené ovoce připomínat, ale druhově spolu tyto dvě rostliny nemají nic společného. Velká obliba kamčatských borůvek roste nejen pro jejich medově borůvkovou chuť, ale hlavně proto, že je můžeme sklízet už v květnu.

Pokračovat ve čtení „Zimolez kamčatský čili kamčatská borůvka“

Cibule šalotka – pěstování a využití v kuchyni

Cibule šalotka, lidově ošlejch nebo množilka
Cibule šalotka , foto med

Cibule šalotka má oproti běžné kuchyňské cibuli výhodu tu, že je jako rostlina vytrvalá a mrazuvzdorná. Můžeme ji tedy pěstovat na záhonu, kde se průběžně rozrůstá, a mít i v zimě k dispozici čerstvou cibuli i zelenou nať, která se také konzumuje. Chuť má jemnější než cibule kuchyňská, chybí jí typicky palčivá chuť.

Pokračovat ve čtení „Cibule šalotka – pěstování a využití v kuchyni“

Zahradní jahody – pěstování

červené a sladké plody jahodníku zahradního
Zahradní jahody, foto med

Zahradní jahody patří mezi nechutnější ovoce a jejich využití při přípravě dezertů, moučníků a dalších pochoutek je široké. Jahody si poměrně snadno vypěstujeme na téměř každé zahrádce, a existují i převislé odrůdy pro balkony. Při zakládání jahodníkového záhonu vysadíme alespoň dvě odrůdy s různou dobou zrání, abychom sklizeň prodloužili na co nejdelší dobu. A pokud již nějaké jahody máme, můžeme si je namnožit z odnoží, jež se tvoří na mateční rostlině od května do konce vegetace.

Pokračovat ve čtení „Zahradní jahody – pěstování“

Kanadské borůvky – pěstování a recepty

Nasbírané Kanadské borůvky, ojíněné.
Kanadské borůvky, foto med

Na rozdíl od lesních borůvek tvoří kanadské borůvky rozložité keře dorůstající až dvou a půl metru, které se dožívají desítek let. Plody jsou obzvláště velké a z jednoho vzrostlého keře jich sklízíme až pět kilogramů. Po celou sezónu si můžeme užívat borůvek na koláčích, v dortech, v ovocných knedlíkách, na lívancích, v koktejlech… A co nesníme, zmrazíme nebo zavaříme – kompoty, marmelády, povidla a sirupy. Borůvky, i ty kanadské, nám prodlužují život a chrání nás před stařeckou demencí a taky napomáhají k hubnutí.

Pokračovat ve čtení „Kanadské borůvky – pěstování a recepty“

Lilek čili baklažán – pěstování a recepty

Lilek, plod Lilku vejcoplodého
Lilek čili baklažán, foto med

Lilek čili baklažán, baklažán, lampion a kdoví, kolik krajových jmen vlastně má, je dužnatá bobule kulovitého, vejčitého nebo válcovitého tvaru. Barva dužniny je smetanově bílá, ovšem pokožka kromě nejrozšířenější tmavě fialové barvy může být zbarvena bíle, zeleně nebo žlutě. Lilek obsahuje množství zdraví prospěšných látek a lze z něj připravit kulinářské pochoutky.

Pokračovat ve čtení „Lilek čili baklažán – pěstování a recepty“

Pěstujeme černý rybíz

černé bobule drobného ovoce černého rybízu
Černý rybíz, foto med

Černý rybíz je právem považován za vitaminovou bombu, i když ne každému je příjemná jeho chuť nebo charakteristická vůně éterických silic, pro kterou bývá nazýván smradlavý rybíz. Toto drobné ovoce má čtyřikrát více C vitamínu než citron a vysoký podíl ovocných kyselin, které aktivují látkovou výměnu. Cévy udržuje pružné a má i léčivé účinky. Jeho pěstování je snadné a keřík se vejde i na docela malou zahrádku u domu.

Pokračovat ve čtení „Pěstujeme černý rybíz“

Pěstujeme angrešt stromkový i keřový

Zelené bobule dozrávajícího drobného ovoce - angrešt čili srstka
Stromkový angrešt, foto med

Angrešt neboli srstka nám poskytuje brzkou, pravidelnou a při dobrém ošetřování i vysokou sklizeň drobné ovoce plného zdraví prospěšných látek a vitamínů. Angrešt lze pěstovat i tam, kde se nedaří ovocným stromům a je vhodný i pro začínající zahrádkáře. Pěstujeme ho ve formě keřů nebo malých stromků.

Pokračovat ve čtení „Pěstujeme angrešt stromkový i keřový“

Růžičková kapusta – jak ji pěstovat a co z ní vařit

Růžičková kapusta roste na záhonu i v zimě
Růžičková kapusta, foto med

Růžičková kapusta je hodnotná přezimující zelenina, která odolává mrazu až do – 17 °C. Má vegetační dobu tak dlouhou, že ji můžeme sklízet až v předjaří dalšího roku. Povrch listů je totiž pokryt voskovým povlakem s ochrannou funkcí proti zimě. Růžičková kapusta má mnoho příznivců i odpůrců. Říká se, že když se ji nenaučíme jíst v dětství, nebude nám chutnat ani v dospělosti. A to je velká škoda, protože růžičky kapusty prospívají nejen našemu organismu, ale i duševnímu zdraví.

Pokračovat ve čtení „Růžičková kapusta – jak ji pěstovat a co z ní vařit“

Vitamín E a co způsobí jeho nedostatek

dozrávající slunečnice se spoustou semínek s vitamínem E
Slunečnicová semínka obsahují E vitamín, foto med

Vitamín E  je nejdůležitějším antioxidantem, který v těle máme. Chrání buňky před účinky volných radikálů, čímž pomáhá zpomalovat stárnutí a působí i jako prevence proti nádorovému bujení. Podílí se při získávání energie ze sacharidů, tuků a bílkovin a také je důležitý při tvorbě hormonů, enzymů a krvinek. V podstatě lze říct, že nám dodává energii i chuť do života.

Pokračovat ve čtení „Vitamín E a co způsobí jeho nedostatek“

Vitamín D a co může způsobit jeho nedostatek

Dítě na břehu moře získává D vitamín ze slunce
Vitamín D získáme i z pobytu a slunci, foto med

Předpokladem dostatečného zásobení Déčkem je každodenní pravidelný asi půlhodinový pobyt na sluníčku. Významný je vitamín D zejména při tvorbě kostí, ovlivňuje metabolismus vápníku, ledvin a jater. Jeho nedostatek je nebezpečný zvláště v dětství, kdy může docházet k nedostatečnému vývoji chrupavek a kostí, jehož následkem může být křivice.

Pokračovat ve čtení „Vitamín D a co může způsobit jeho nedostatek“