Od konce ledna, v únoru a začátkem března je ten správný čas, kdy je vhodné předpěstovat si ze semínek sazeničky zeleniny. Například celer do pěstebních nádob vysejeme již v lednu, únor je vhodný pro výsev košťálovin a březen zas pro plodovou zeleninu, jako jsou rajčata, papriky apod. Předpěstování košťálové zeleniny není složité, stačí dodržet některé zásady a získáme spoustu silných a zdravých sazenic, které na jaře přesadíme na záhony nebo do pěstebních nádob na balkon či terasu.
Košťálová zelenina je zelenina se ztluštělou lodyhou – košťálem. Je z rodu brukev (Brassica), čeledi brukvovité (Brassicaceae). Většina dnešních košťálovin se vyvinula z brukve zelná (Brassica oleracea). Patří sem:
- Zelí hlávkové (Brassica oleracea, var. capitata)
- Zelí čínské (Brassica chinensis, syn. Brassica napus var. chinensis)
- Zelí pekingské (Brassica campestris var. Pekinensis)
- Kapusta hlávková (Brassica oleracea convar. Sabauda)
- Kapusta růžičková (Brassica oleracea convar. Gemmifera)
Kadeřávek (Brassica oleracea var. sabellica L.) – recept
Květák, lidově karfiol (Brassica oleracea convar. botrytis) - Brokolice květáková (Brassica oleracea convar. botrytis)
Brokolice stonková – chřestová (calabrese)
Kedlubna (Brassica oleracea var. gongylodes)
Kromě květáku a brokolice, které jsou jednoleté, jsou všechny dvouleté. Ke košťálům patří i okrasné rostliny jako je Okrasná kapusta a okrasné zelí, které předpěstujeme stejně.
Předpěstování košťálovin
Chceme-li bohatou úrodu z levně získaných sazenic, přistoupíme k předpěstování košťálové zeleniny ze semínek. To lze v teplém skleníku či pařeništi, anebo doma na parapetu okna, kde je dost světla i tepla. Rané odrůdy košťálovin vyséváme během února případně začátkem března. Pozdní druhy košťálovin vyséváme v květnu až v červnu. Semínka rostlin vyséváme zásadně v době uvedené výrobcem na obalu. Jestliže je vysejeme předčasně, budou se přerostlé sazenice hůř ujímat na záhonu.
Příprava nádob
Podle množství košťálovin, které se chceme vypěstovat, si připravíme nádoby a zeminu. Použít můžeme v podstatě libovolné nádoby, včetně kelímků od jogurtů a plat od vajíček. Záleží na tom, zda nebudou skrumáž potištěných plastů urážet naše estetické cítění. Konečně je všechny můžeme umístit do vhodného obalu, třeba dřevěné bedničky. Pro pěstování jsou ideální mělké misky, nebo dokonalé množárny. Důležité je, aby nádobky měly odtokové otvory, případně dobrou drenáž, aby se v nich nedržela a nezahnívala voda.
Příprava zeminy
Pro předpěstování košťálovin můžeme použít zahradnický či univerzální substrát, lépe substrát pro výsev a množení a nejlépe soudobé rašelinové jiffy, které dostaneme v podobě tablet nebo malých květináčů, tepelně zpracovanou vulkanickou horninu Agro perlit míchaný se zeminou, lisované kokosové vlákno, kokosové chipsy či substrát, rockwool a další speciální substráty pro předpěstování sazeniček.
Výsev a pěstování
Semínka košťálovin vyséváme řídce na povrch zeminy, semínka přitiskneme prkýnkem a opatrně zavlažíme. Vyklíčí při teplotě kolem dvaceti stupňů během čtyř až sedmi dnů. Po vyklíčení je vhodné teplotu snížit optimálně na 16, maximálně na 18 °C, aby si sazenice vytvořily pevný kořenový systém a nevytahovaly se příliš. Kedlubny vyséváme postupně, jak chceme, aby dozrávaly ke konzumaci. Rostlinky zaléváme tak, aby do večera oschly. Přeschnutí a suchý vzduch mohou mít za následek dřevnatění kořenového krčku. Po vytvoření dvou pravých listů rostliny, které dosáhnou nejméně 1,5 cm, přepichujeme do květináčků nebo sadbovačů. Kdybychom je nepřesadili, mohla by hustý výsev napadnout houbová choroba, která se nazývá padání klíčních rostlin a která dokáže zlikvidovat celou sadbu.
Mladé sazeničky
S prodlužováním délky dne a účinkem slunečních paprsků zrychlí sazeničky svůj růst. Pravidelně je zavlažujeme a kontrolujeme, zda je nenapadla nějaká choroba či škůdci. Pokud je to možné, pěstujeme je v místnosti s nižší teplotou. Jakmile to počasí dovolí, přesadíme sazenice na připravené záhony v zahradě.