Sasanky – neboli také Anemonky – patří mezi první posly jara a jejich něžné bílé kvítky jsou považovány za symbol nevinnosti, ohleduplnosti, důvěry, zranitelnosti a oddanosti. Když z luk a strání už skoro zmizí sníh, objevují se vedle sněženek a bledulí i sasanky hajní. Kvetoucí sasanka lesní je vidět až na přelomu jara a léta.
Latinský název Anemone byl odvozen z řeckého slova anemos, česky vítr. To proto, že květy sasanek citlivě reagují na jakýkoliv závan větru něžným chvěním. Rod Anemone zahrnuje na jaře kvetoucí trvalky. Mají paprsčitě uspořádané květy, s pěti až šesti okvětními lístky a množstvím tyčinek a pestíků. Jejich barva je nejčastěji bílá, ale může být i žlutá, modrá, růžová a fialová. Plody jsou nažky.
Druhy a odrůdy
Sasanky, místně nazývané zavilce, patří mezi pryskyřníkovité. V naší krajině se vyskytují čtyři druhy rodu Anemone. Z nich bylo vyšlechtěno mnoho odrůd a kultivarů v různých barevných variantách do okrasných zahrad. Nejznámějším a původním druhem je sasanka hajní (Anemone nemorosa), vytrvalá plazivá rostlina, dorůstající výšky až 15 centimetrů. Kvete bíle a květ má šest okvětních lístků. Květy mohou mít červenavý nádech, hlavně na venkovní straně lístků. Sasanka lesní (Anemone sylvestris) kvete později, spíš na konci jara. Je také vytrvalá, zato vyšší, může dorůst až 40 centimetrů, kvete bíle, má 5 okvětních lístků a květ má obvykle 6 cm v průměru. Plodem je dlouze vlnatá nažka. Sasanka lesní na rozdíl od sasanky hajní patří k silně ohroženým druhům naší květeny.
Stanoviště
Sasanku hajní najdeme v listnatých lesích, které si již vytvořily silnou vrstvu humusu, ale i na březích vodních toků a přeneseně i v zahradách, kde dokáží vytvořit nádherné květinové koberce. Sasanka lesní roste na výslunných stráních i na okrajích lesů nebo na lesních světlinách, převážně na vápenci, v pásmu od nížiny do podhůří. Ve volné přírodě se vyskytuje v omezeném množství na jižní Moravě.
Pěstování
Sasanky se hodí do podrostu pod dřeviny a také pro vytváření květinových koberců. Potřebují na živiny bohatou půdu. Sasanky hajní vyžadují vlhčí humózní zeminu, sasanky lesní upřednostňují suché, vápenité půdy. Sázíme nejlépe oddenky, pro sasanku lesní přidáme při výsadbě trochu písku nebo vápence. Pěstování ze semínek je poměrně obtížné. Sasanka lesní je vhodná i do skalky. Tyto rostliny v podstatě péči nevyžadují.
Množení
Sasanky množíme dělením oddenků. Můžeme je vypěstovat i výsevem ze semínek, který je však zdlouhavý a náročný. V případě zahuštěného porostu můžeme také dělit trsy – použijeme rýč a kus trsu jím oddělíme. Takové množení je nejúspěšnější – ve většině případů se oddělené trsy ujmou rychle a bez problémů.
Použití a přínos
Sasanky se výborně hodí do smíšených kytic s jinými jarními květinami. Svým výrazným tvarem výborně ladí s květy modřence, tulipánu nebo pryskyřníku. Samotné květy můžeme také nechat volně plavat na hladině v mělké misce.
Léčivé účinky
Všechny druhy sasanek jsou jedovaté! Jedovatý protoanemonin může při požití způsobit vážné kožní a žaludeční podráždění, pálení v ústech, pálení v krku, vředy v ústech, nevolnost, zvracení s krví, průjem. Tento jed je toxický jak pro lidi, nejvíce jsou ohrožené děti, tak i pro zvířata. V léčitelství se jedu využívalo při léčbě ochrnutí, záduše, ochablosti zraku, a to většinou ve formě obkladů a koupelí. Také se používala k léčení domácích zvířat, například k léčbě ozhřivce koní, zánětu očí spojeného se silným slzením, závrati, nadýmání, průjmu i kataru plic. Pro nebezpečné vedlejší účinky se již v léčitelství sasanka nepoužívá.