Štítek: nemoc

Třezalka tečkovaná je byla odedávna považována za kouzelnou rostlinu s významnou léčivou mocí. Moderní věda potvrdila, že skutečně obsahuje látky, které napomáhají ozdravení a regeneraci organismu i psychiky, a to výzkum ještě není zcela u konce. Třezalka působí tajemně i proto, že ve struktuře listu má drobné červené tečky, které při pozorné prohlídce uvidíme. Jedná se o červené barvivo hypericin, pro které naši předkové označovali také jako krev svatého Jana. Odtud pocházejí zřejmě i lidové názvy třezalky – např. bylina sv. Jana, bylina svatojánská, Janův olej, koření matky Boží, střezalka, svatá bylina, kvítí panny Marie a další.

Jitrocel patří stále mezi nejznámější léčivé byliny. O jeho úžasných schopnostech neměli pochybnosti už naši předkové. Čerstvé lístky přikládáme na rány, léčíme s nimi lišej, v kosmetice se používá na přípravu pleťové vody. Před túrou si listy jitrocele můžeme, po způsobu praotců, vyložit proti otlakům boty. Jitrocel větší se používá jako první pomoc při ošetření včelích žihadel, zatímco jitrocel kopinatý je účinným lékem na zažívání a respirační choroby, které se projevují katarem.

Pampelišky najdeme snad na každé louce. Do dálky září sytě žlutými květy, které se po odkvětu promění v ochmýřené koule. Na zahradě bývá Pampeliška, Smetánka lékařská považovaná za obtížný plevel a v pěstovaném trávníku takřka za nepřítele, avšak lidé, kteří znají její léčivé účinky, se z ní radují, neboť dobře vědí, jak pomáhá našemu zdraví.

Lidé odedávna znali léčivou sílu kopřiv, tlumili jimi bolesti při záchvatu dny, šlehali se jimi po revmatických kloubech, používali ji proti hadímu uštknutí a pro zahřátí si drcené kopřivy přikládali na tělo. A nebyli daleko od pravdy – současné výzkumy léčivé schopnosti kopřivy dvoudomé potvrzují. Kopřiva jako lék opravdu funguje