Majoránka zahradní patří mezi koření nepostradatelné pro mnoho jídel české kuchyně. Kromě kulinářského využití má i léčivé účinky – působí dezinfekčně a protizánětlivě. Kdysi se jí přisuzovala i určitá magická síla, neboť prý dokázala vyléčit zlomené srdce. Každopádně tiší podrážděné nervy, uklidňuje, a především dodává pokrmům skvělou chuť. Můžeme ji pěstovat jak na záhonu, tak i v truhlíku za oknem.
Majoránka zahradní (Majorana hortensis) je silně aromatická a výrazně vonící bylina, příbuzná Oregano Dobromysl. Původně je vytrvalá, ale u nás se pěstuje jako jednoletá. V přírodě roste ojediněle i planě. Drobné plstnaté listy jsou obvejčité, květy drobné, narůžovělé. Pro běžné kuchyňské využití postačí tři až pět rostlinek, chceme-li nasušit koření do zásoby, pak vypěstujeme jeden menší truhlík majoránky.
Předpěstování majoránky
Předpěstování majoránky probíhá během února až března. Velmi drobná semena klíčí během dvou, až tří týdnů při teplotě 20 °C. Vyséváme je do pěstebních nádob (v případě nouze postačí i kelímky od jogurtu, do jejichž dna uděláme otvory), které naplníme zeminou chudší na živiny, ideálně substrátem pro byliny a zelené koření. Semínka přitlačíme do zeminy, nezasypáváme je. Zavlhčujeme je postřikovačem na rosení, a nádoby do vyklíčení zakryjeme propíchanou fólií, aby k semínkům mohl vzduch a nezplesnivěla. Jakmile se objeví první lístky, umístíme nádoby na parapet nebo jiné světlé místo. Semenáčky s čtyřmi pravými lístky přepícháme do již bohatší zeminy – dáváme 3-5 rostlin do jedné jamky.
Stanoviště
Majoránka potřebuje na svém stanovišti dostatek slunečního světla a výživnou, nezamokřenou půdu. Před příchodem mrazíků můžeme rostliny nahrnkovat a postavit na parapet okna, kde můžeme koření sklízet, dokud neodumře. Majoránka dokáže zcela přezimovat v zimních zahradách a sklenících při teplotách 10–15 °C a občasné zálivce.
Pěstování
Pěstování majoránky není složité – můžeme ji i vysít na záhon, a to asi v polovině dubna. Výhodnější je ale si majoránku zahradní předpěstovat. Sazenice pak vysazujeme na záhon nebo do venkovních nádob v druhé polovině května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Sázíme je ve sponu 30 x 30 cm, do truhlíků svazečky po asi 15 cm. Také ji můžeme zasadit do bylinné spirály. Zaléváme podle potřeby, přihnojujeme jednou za 14 dní kombinovaným hnojivem (NPK, Cererit). Majoránku sklízíme průběžně za plného květu, nejlépe v dopoledních hodinách. Sestřihujeme ji ve výšce asi 5–8 cm nad zemí. Čím slaběji byliny seřízneme, tím častěji můžeme sklízet a naopak. Po řezu doplníme zásobu vody a živin.
Využití koření majoránky v kuchyni
V kuchyni používáme kvetoucí nať majoránky, která má nejvyšší podíl aromatických látek a je bohatá na třísloviny, silice a hořčiny. Usušené lístky a květy ze stonků drhneme, přidáváme rozemnuté mezi dlaněmi do mletých mas, bramboráků, na konci varu do gulášů, polévek a omáček apod. Je důležitou přísadou do všech produktů ze zabíječky. Často se doplňuje česnekem.
Léčivé účinky majoránky
Majoránka má i léčivé účinky – především zklidňující účinky na trávicí trakt i na nervovou soustavu. Odvar připravíme z polévkové lžíce sušené drogy, kterou zalijeme čtvrt litrem vroucí doby. Popíjíme při kašli z nachlazení, žaludečních a střevních problémech, při rozrušení i stresu. Zchladlý odvar je vhodné kloktadlo na záněty v ústech. Silný vývar z majoránky můžeme přecedit do koupele, kde bude příznivě působit na pleť i na psychiku.