Některé trvalky po odkvětu utváří atraktivní plody, které zdobí zahradu i na podzim a v zimě. Bobule na keřích jsou nejen dekorativní, ale slouží i jako potrava pro ptáky. Podzimní práce na zahradě představují sklizeň, rytí, hrabání, prořezávání, výsadbu, přehazování kompostu údržbu nářadí a zazimování.
Na podzim končíme s hnojením rostlin. Potřebují se připravit na zimu. Také zavlažování významně omezíme. Rostliny, které jsme letnili na zahradě, odneseme do domů, do bezmrazé a světlé místnosti. Jednou za tři až čtyři roky bychom měli vyjmout ze země trsy trvalek a rozdělit je, aby zůstaly mladé a bohatě kvetly. Vhodná doba dělení je začátek podzimu, to budou mít před dalším obdobím květu dostatek času na regeneraci.
Prořezání a tvarování
Nově vysazeným ovocným stromům prořežeme korunky. Řezní rány zatřeme štěpařským voskem. Na starších stromech odstraníme všechny poškozené nebo suché větve. Pnoucím Ostružiníkům (Rubus) odstřihneme odplozené výhony a také dokončíme odstraňování šlahounů Jahodníku (Fragaria). Oleandry (Nerium oleander) před zazimování radikálně seřízneme.
Výsadba a přesazování jehličnanů
Začátek podzimu je vhodný pro sázení jehličnanů a stálezelených dřevin dodávaných s kořenovým balem – stihnou si do zimy vytvořit dobrý kořenový systém a nebudou trpět nedostatkem vody. Jehličnany se šupinatými listy jako jsou Túje (Thuja), Cypřišky (Chamaecyparis), Cypřišovce (Cupressocyparis leylandii) jsou růstově daleko méně problematické než konifery s klasickým jehličím, tedy Smrky (Picea), Borovice (Pinus) a Jedle (Abies). Ty totiž mívají tzv. kotvící hlavní kořen směřující kolmo do poměrně značné hloubky, a proto se těžko přesazují. Chceme-li přesadit strom, pamatujme, že průměr kořenového balu musí být desetkrát větší než průměr hlavního kmene.
Výsadba a přesazování dřevin
Vzhledem k tomu, že keřům vyrůstá z půdy několik kmínků, je snazší je přesazovat, a také přemisťovat – s větvemi svázanými k sobě. U keřů s pichlavými větvemi nejprve větve obalíme silnou tkaninou. Přesazování starých, po opoře se pnoucích dřevin bývá poměrně složité. Musíme je totiž před přesazováním razantně zastřihnout, což přináší riziko, že z poněkud přestárlých výhonů již znova nevyraší. Buky (Fagus) se sázejí a přesazují v době, kdy jim dozlatova zežloutnou listy, tedy nejlépe v listopadu. Pro jejich zdárný růst na novém místě je rozhodující přítomnost pro ně typické půdní houby, které se vyskytuje na jejich kořenech. Kupujeme proto sazenice nezbavené zbytků původní zeminy ze školky nebo s kořenovým balem.
Výsadba a přesazování trvalek
Při výsadbě trvalek myslíme na jejich konečnou velikost, a dáváme je v odpovídající vzdálenosti od sebe. Nízké trvalky sázíme 20 až 25 cm od sebe, středně velké na vzdálenost 35 až 40 cm a vysokým druhům necháme přibližně jeden metr čtvereční. Vše záleží na stanovišti, olistění apod. Pivoňky (Paeonia) přesazujeme po pěti letech, kdy začnou degenerovat. Tehdy je vykopeme, jejich kořeny rozdělíme. Zasadíme pouze vnější části rostlin s mnohačetnými pupeny (výhony), jen pár centimetrů pod povrch půdy. Půda by měla být výživná. Mírně vlhká a stanoviště slunné. Vřes obecný (Calluna vulgaris) sázíme nejlépe v říjnu. Zasadíme je o 2 cm níž, než byly v kontejneru, čímž zabráníme jejich vytahování větrem, které by bránilo vytvoření pevného kořenového systému. Sázíme také zjara kvetoucí cibuloviny. Po výsadbě prostokořenných růží (Rose) (nejpozději v listopadu) uděláme kolem sazenice kopeček půdy nebo nahrneme mulč na růže.
Zazimování
Rostliny, které budeme přesouvat do bezmrazé místnosti, přestaneme dva týdny předem hnojit a zalévat. Fuchsie (Fuchsia) zkrátíme na 20 cm, odstraníme veškeré listy. Ideální přezimování pro ně je místnost s teplotou kolem 5 °C. Na světle se začnou opět tvořit listy. Zaléváme je mírně, aby nepřeschly a kontrolujeme zdravotní stav. Pro přezimování Pelargónií (Pelargonium) je nejvhodnější bezmrazé světlé místo s vyšší vzdušnou vlhkostí. V nouzi i ve tmavém vlhčím sklepě, ale riskujeme, že část výpěstků ztratíme. Cibuloviny jako Mečíky (Gladiolus), Ixie (Ixia), Jiřiny (Dahlia), Begónie hlíznaté (Begonia tuberhybrida). atd. nesnesou mráz a jejich cibule či hlízy musíme vyjmout ze země již počátkem října. Ale ne dřív, neboť v tomto období cibule a hlízy shromažďují živiny. Odřízneme stonky 2-10 cm nad cibulí a necháme vyschnout na roštu. Zakrátko zbytky stvolů povolí a půda kolem cibulek a hlíz při lehkém oklepání odpadne. Uskladníme je na chladném místě, které je obvykle i vlhké.